Historie
Historie TJ Sokola v Brtnici
1897 – 1914 (od založení do začátku 1. sv. války)
Předchůdcem Sokola na úseku pokrokově-kulturním v Brtnici bylo sdružení brtnických studentů, kteří hrávali o prázdninách divadla a pořádali různé kulturní podniky a zábavy.
Řádného jeviště nebylo a hrávalo se v plátěné boudě. Když jihlavská Beseda prodávala staré jeviště, sdružení studentů jeviště zakoupilo za 100 zlatých.
Zakoupené jeviště bylo pro Brtnici velkou událostí, a tak již 1. představení hrané na novém jevišti bylo hojně navštíveno.
Čistý výnos byl 80 zlatých, což byla částka na tehdejší dobu veliká. Dalším cílem studentů bylo založení knihovny, která vzrostla, zejména z darů, v krátké době na 600 svazků.
Studenti se nespokojili s dosaženými úspěchy a zaujala je myšlenka založit v Brtnici sokolskou jednotu. Nebylo však místnosti, kde by se cvičilo a vyskytlo se mnoho dalších obtíží.
Založit v Brtnici pokrokovou organizaci bylo však nutné, aby se čelilo rozpínavé reakci, která byla posílena, když v r. 1896 byla v Brtnici založena „Jednota katolických tovaryšů.“
Zřízení Sokola v Brtnici podpořila župa Západomoravská. Na náměstí v hostinci „U Kábů“ byla získána místnost pro cvičení a 1. srpna 1897 bylo již pořádáno okrskové cvičení jednot. 19. 12 1897 byla svolána ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol.
Za členy se přihlásilo 42 osob. Byl zvolen výbor jednoty a prvním starostou se stal bratr Arnošt Kába. Tím dnem zahájila Tělocvičná jednota svoji činnost. První veřejné cvičení v Brtnici se konalo 1. srpna 1897 – počasí mizerné – ukázalo sílu sokolské myšlenky, výtěžek z této slavnosti byl základním kamenem k založení Sokola.
Ustavující schůze se konala v říjnu na radnici za předsednictví br. Arnošta Káby (objednán kůň, bradla, hrazda v ceně 193 zlatých)
19. 12. 1897 ustaven výbor, 1. starosta br. Arnošt Kába, místostarosta br. dr. Peňáz, 8 členů výboru a 3 náhradníci.
Činnost začala po novém roce, členů v prosinci 42. První Valná hromada Sokola 6. ledna 1898, 1. cvičební hodina 10. ledna 1898.
V průběhu roku byly domluveny vzdělávací kurzy – vždy v neděli od 14-16hod. (témata: dějiny, mravověda, živn. účetnictví, hygiena, o ústavnosti, o alkoholismu, úryvky z dějin o Husovi, Havlíčkovi atd.)
Dle ČOS se mají pořádati lidové koncerty pro všechno obecenstvo bez politických rozdílů. Na louce p. Kolbla u Šimánkových bylo dne 18. května 1898 uspořádáno veřejné cvičení. 26. 12. 1898 – divadelní představení, 8. ledna 1899 taneční zábava – činnost se zdárně rozvíjela.
Za zmínku stojí věta – Ani jsme neočekávali, že myšlenka sokolská vzbudí v Brtnici tak mohutný šik nepřátel. Avšak myšlenka pro dobrou věc zvítězí přes odpor sebevětší! Uskutečnil se pochod do Přibyslavic a Okříšek.
Opět citujeme – Tuhá je práce naše, ale posvátný je náš cíl. Kupředu, zpátky ni krok. Členové výboru – br. Kába, Peňáz, Liška, Dobrovolný (mlynář), Houkal (lékárník), Jakl, Česnek, Kába Leo, Veselý, Ptáček, Vlk.
Od r. 1900 se na konec masopustu konaly merendy. V r. 1903 se začalo cvičit na letním cvičišti. V r. 1906 čteme v kronice – Lidé hladcí, tváře usměvavé, jazyka sladkého, ale s jedem v srdci. Velkou vinu na ospalosti jednoty musíme hledat sami v sobě. V r. 1910 započato cvičení v měšťanské škole chlapecké. V r. 1912 – 6. ledna Valná hromada – 24 členů.
Opět čteme – Zanechme postranního klepaření a sočení a mluvme sobě přímo. V Sokole vzniká opozice – „Bude lépe, když budeme 4, než spousta členů, kteří jednotu rozrývají a svým jednáním ubíjejí myšlenku sokolskou“.
Na VI. sletě cvičilo 24 cvičenců. V r. 1913 – divadla, zábavy, silvestr – opět problémy – Sebelepší náčelník nic nezmůže, nebudete-li mu nápomocni. 1914 – duben – sbírka na vybudování pomníku Jana Husy. 4. 7. – Husův večírek – účast značná. Poslední zápis v kronice – únor 1915.
